Klíčovský sklep
J.Hromas, P.Nosek, V.Cílek

V druhé polovině 50.let byl požádán geolog L.Hrdlička o pomoc při průzkumu podzemí ležícího za bývalou ubytovnou ČKD v ulici Ke Klíčovu. Základem zdejšího podzemí byl pravděpodobně starý pivovarský či vinný sklep formanské hospody ležící na staré cestě od Kbel do Prahy. V roce 1943 zde Němci vybudovali velín Kbelského letiště, sklep přehradili zazdívkami a zřídili kabelové spojení na letiště. Německá vojenská podzemí byla často budována kvůli leteckým útokům stranou od viditelných povrchových cílů. Průzkum zdejšího podzemí si po válce vyžádali vojáci, protože jeden z důstojníků si přesvědčivě pamatoval v místě jedné zazdívky dlouhou chodbu. Při bourání se skutečně začal objevovat portál chodby a přítomných se zmocnilo velké vzrušení. Vzápětí se ukázala jednolitá skalní stěna a zdrcený oficír využil pohledů upřených na skálu a potupně utekl. Na tuto příhodu si vzpomenu vždy, když slyším jakkoliv jednoznačná svědectví pamětníků o podzemí. Mnohokrát jsem si všiml, že i soudní lidé ztrácejí v podzemí měřítka a s určitostí tvrdí věci, které se nikdy nemohly stát.

K dalšímu průzkumu došlo až v roce 1975, kdy Projektový ústav zadal Krasové sekci TISu podrobný průzkum podzemí. Sklep je přístupný po krátkém schodišti z přízemí ubytovny. Má tunelovitý charakter o celkové délce 85 m, generelního směru 13o. Nadmořská výška počvy je 257 a 258 m. Skládá se ze dvou hlavních chodeb. Celá prostora je ručně vytesána v křídových pískovcích a má stavební úpravy různého stáří. S povrchem je spojena třemi svislými šachticemi o hloubce 17 m, 16 m a 13 m. Vstupní chodba je přímý tunel délky 35 m, šířky 2,5 m a výšky 2-3 m. Skalní stěny jsou profilovány do tvaru valené klenby. Pod počvou je zčásti průchodný kanál zastropený cihelnou klenbou.

Klíčovský sklep - půdorys v plánu J.Hromase a P.Noska

Druhá chodba má délku 44 m, šířku 6-6,5 m, výšku 4-5 m. Krátkým schodištěm je napojena na vstupní chodbu. Chodba je přezděná příčkami o výšce 2,4 m a rozčleněna na řadu komor, které byly pravděpodobně opatřeny dřevěným stropem. Prostora je vytesána v subhorizontálně uložených křídových pískovcích silně porušených sítí svislých, někdy rozevřených tektonických poruch převážně směrů 110-100, ojediněle 120o a 140o. Poruchy jsou přibližně rovnoběžné se svahem křídové plošiny a vznikaly pomalými plouživými pohyby pískovcových ker směrem do údolí.

Dvě trhliny fungují jako prameny o vydatnosti 0,4 a 0,3 l/s. Asi 60 m východně od ubytovny nad vozovkou leží starý lůmek s troskami neznámých podzemních prostor přerušených mohutným závalem. Je to jedno z mála míst v Praze, kde se dá nerušeně kopat a mít přitom naději na zajímavou prolongaci.

Literatura:
Hromas J. a Nosek P. /1975/: Průzkum a zaměření podzemních prostor v areálu staveniště Vackov. Mapa, půdorys a profily 1:100. Nepublikovaná zpráva. Archiv ČSS. Praha.