Amatérská jeskyně: 30 let od objevu největšího jeskynního systému České republiky - recenze
Jaroslav Kadlec, ZO 1-05 Geospeleos

26. února 2000 byla v Eliščině jeskyni v Moravském krasu slavnostně pokřtěna kniha Amatérská jeskyně: 30 let od objevu největšího jeskynního systému České republiky. Monografii sestavil početný kolektiv autorů vedený editory Z.Motyčkou, P.Polákem, J.Sirotkem a J.Vítem. Na 168 stranách (a 27 stranách shrnujícího anglického textu) se autoři věnují našemu nejdelšímu jeskynnímu systému z různých úhlů pohledu. V jednotlivých kapitolách je zevrubně popsána historie objevování Amatérské jeskyně, výsledky nového mapování a objevování i poznatky získané geologickým a geochemickým výzkumem prováděným v nedávné době. Text doplňují černobílé fotografie, z nichž mnohé kromě dokumentační funkce mají také dobrou estetickou úroveň. To platí i o barevných tabulích zařazených na konci knihy. Samostatnou přílohou jsou nově sestavené mapy vybraných částí jeskynního systému (Bludiště Milana šlechty a Alabastr, Krematorium, Sloupský koridor a jeho detail v okolí Černého dómu) a přehledná mapa Amatérské jeskyně v měřítku 1:10 000. Další mapky i profily nově objevených jeskynních partií jsou zařazeny i v textu.

Po stručném úvodu se čtenář dovídá základní informace o geomorfologii, hydrografii a geologii oblasti, ve které Amatérská jeskyně vznikla. Následuje kapitolka popisující jeskyně, které s Amatérkou bezprostředně komunikují jak v oblasti ponorů krasových toků, tak v okolí vývěru Punkvy v Punkevních jeskyních. Text je doplněn praktickou přehlednou karsologickou mapkou v měřítku 1:25 000 sestavenou na základě nejnovějších poznatků. Další kapitola detailně pojednává o historii hledání, objevování a výzkumu Amatérské jeskyně v období let 1959-1998. Poutavě je vylíčeno úsilí jeskyňářů korunované objevením Amatérské jeskyně na začátku roku 1969, okolnosti tragického 29. srpna 1970 i normalizační období (1971-1992), kdy Amatérskou jeskyni spravoval Geografický ústav ČSAV. Kapitolu uzavírá výčet aktivit jednotlivých ZO ČSS, které svou činností přispěly k poznání jeskynního systému v letech 1993 - 1998.

V části nazvané Speleotopografie jsou zevrubně popsány všechny části systému Amatérské jeskyně. Text je doplněn množstvím fotografií a několika mapkami dokumentujícími charakter popisovaných jeskynních partií. Velmi zajímavé poznatky přináší kapitola věnovaná speleopotápěčským průzkumům. Většina potápěčských akcí se uskutečnila v 80. letech v obdobích příznivých vodních stavů. Výsledkem byly velké objevy ve Sloupském koridoru i stovky metrů dlouhé průniky z Východní macošské větve. Kromě dalších postupů v aktivní úrovni, kterou přitéká Punkva, je možná ještě perspektivnější samostatná větev Konstantního přítoku, kterou proudí vzdutá podzemní voda. Je škoda, že mapky chodeb Konstantního přítoku a Podzemního vývěru Punkvy nejsou doplněny také mapkou zatopených partií za Zadním jezerem, kde se podle informací v textu podařilo proniknout do vzdálenosti 335 m.

Příkladem objevitelského nadšení spojeného s exponovaným lezením je systematický průzkum komínů, jehož výsledky jsou prezentovány v další kapitole. Více než 50 vylezených a zdokumentovaných komínů je opravdu úctyhodný výkon. Kromě rozsáhlejšího horizontu Alabastru však nebyla žádná vyšší jeskynní úroveň objevena. Je to doklad toho, že v severní části Moravského krasu vznikla jediná souvislá krasová úroveň, která je ve své jihozápadní části zdvojena díky specifickým podmínkám vývoje krasové oblasti.

Mnoho nových poznatků přináší část věnovaná geologické dokumentaci. Detailní dokumentace vápenců prováděná v jeskynních chodbách společně se strukturními měřeními (výsledky jsou znázorněny v přehledných mapkách) dávají odpověď na otázku, na čem nejvíce závisí vznik a průběh jeskynních chodeb. Část o tektonice je doplněna výsledky geochemického studia hydrotermálních výplní kalcitových žil. Novinkou jsou také poznatky o těžkých a jílových minerálech ve fluviálních sedimentech odkrytých v Západní macošské větvi. Velký význam mají výsledky radiometrického datování sintrových kůr a stalagmitu ze Západní macošské větve a Macošského koridoru. Tato data umožňují rekonstruovat časovou posloupnost aktivity podzemního toku.

V hydrologické části monografie lze nalézt nejen údaje o spádových poměrech Sloupského potoka a Bílé vody, ale též konkrétní výšky hladin za různých vodních stavů v okolí předpokládaného soutoku obou podzemních toků. Tyto údaje byly za doby správcování Geografického ústavu nedostupné. Možná ani neexistovaly, protože pravděpodobně nikdo za vyšších vodních stavů nemonitoroval chování hladiny podzemních toků. Data jsou nezbytná pro posouzení charakteru a kubatury aktivní úrovně, která je z části neznámá. Výsledky studia jeskynních živočichů shrnuje kapitola o biospeleologických výzkumech, prováděných specialisty ještě v dobách Geografického ústavu.

Zvláštní pozornost zasluhují revizní i zcela nové mapovací práce prováděné v jeskyni od roku 1993. Samostatné mapové přílohy monografie (v měřítcích 1:200 až 1:1 000) detailně zobrazují nově zmapované části jeskyně - většinou komplikované nebo obtížné přístupné partie. Mapy kreslené J.Sirotkem a M.Audym jsou po technické i obsahové stránce vynikající. Jejich jedinou nevýhodou je, že u polygonových bodů není uvedena nadmořská výška. Je to pravděpodobně důsledek toho, že nebyla dosud provedena výšková revize polygonového tahu jeskyní. V mapových přílohách kreslených P.Polákem však nejsou uvedena ani čísla polygonových bodů, takže zjišťování výškových poměrů nově zmapovaných částí bude značně komplikované. V jediné existující mapě Amatérské jeskyně od J.Přibyla a P.Rajmana z roku 1980 jsou výškové údaje u většiny polygonových bodů uvedeny. Tato data slouží jako dobré vodítko při řešení různých úloh. Není ovšem vyloučeno, že se dočkáme překvapení po revizi těchto původních výškových dat - podobně jako se v horizontálních souřadnicích polygonových bodů hlavního tahu objevily chyby až 10 m! Zájemci o Amatérskou jeskyni se mohou těšit na novou kompletní mapu jeskynního systému, jejíž dokončení slibují autoři kolem roku 2005. Dokončení tohoto projektu by mělo být plně podporováno vedením ČSS.

Teorie o vzniku a vývoji Amatérské jeskyně prezentovaná v závěru publikace vychází z tradičních představ o vývoji Moravského krasu. Je však dobré si uvědomit, že vznik našeho nejdelšího jeskynního systému byl vždy řešen pouze v akademické rovině, protože dodnes chybí doklady o stáří jeskynních chodeb. Definitivní zodpovězení této otázky je tedy jedním z námětů pro budoucí studie. Posledním tématem zmiňovaným v monografii je ochrana jeskyně. Málokdo pochybuje o tom, že Amatérská jeskyně je výjimečným krasovým jevem, který je třeba zachovat. O tuto zodpovědnost se rovným dílem musí podělit jak příslušné státní orgány tak i jeskyňáři, kteří se po jeskyni pohybují.

Každý zájemce o Amatérskou jeskyni získá po prostudování monografie dobrou představu o charakteru celého jeskynního systému. I čtenáři, kteří Amatérku znají osobně, se z knihy dozví mnoho dalších detailních informací. Prezentované výsledky jsou jedinečnou ukázkou toho, kolik práce bylo uděláno za posledních zhruba 5 let, kdy se do jeskyně mohli vrátit pokračovatelé těch, kteří ji před 30 roky objevili. Není sporu o tom, že tato situace jen prospěla dokonalejšímu poznání našeho nejdelšího jeskynního systému.

P.S.

Smutnou skutečností je, že po jednodenním intenzivním čtení z knihy začaly vypadávat listy, až se posléze rozpadla úplně.


Na titulní stranu
Na hlavní stránku ČSS