Malčina jeskyně v Hádeckém žlebu
Josef Pokorný, ZO 6-11 Královopolská

Malčina jeskyně leží v j. části Moravského krasu, v pravé údolní stráni Hádeckého údolí, pod hřebenem, tvořícím předěl mezi Hádeckým údolím protékaným Hádeckou Říčkou a údolím Ochozského potoka. Tento předěl je od nepaměti nazýván místními lidmi Svaté schody.

Malčina jeskyně se nachází přibližně 50 až 80 m sz. od jeskyně Švédův stůl. Dle Jaroslava Dvořáka (1951) je Malčina jeskyně druhou největší jeskyní j. části Moravského krasu.

Jejími objeviteli se stali v r.1909 tři členové spolku Verein Deutsche Turisten - Sekcion für Höhlenforschung (Spolek německých turistů - sekce pro jeskynní výzkum) z Brna. Byl to Karel Kubásek z Bílovic nad Svitavou, známý jako objevitel spodní čelisti neandrtálce v jeskyni Švédův stůl v r.1905. Spolu s ním se objevných prací zúčastnil Günther Nouackh, ve své době známý krasový badatel a první potápěč v Moravském krasu, o kterém kdysi prof.Absolon napsal: "Můj přítel, Němec Novák". Posledním z trojice objevitelů byl L.Keller. Všichni tři byli v té době studenty německého Vysokého učení technického v Brně.

Je nutno také uvést, že od r.1894 patřilo území, na kterém se jeskyně nachází (katastr obce Ochoz) Lichtenštejnům a spolek VDT měl od majitelů tohoto panství povolení k provádění výzkumů na tomto území. Kromě VDT měl toto povolení také Martin Kříž.

V srpnu r.1908 pronikl Karel Kubásek puklinou asi 2,5 m hlubokou do prostoru, označeného na přiložené mapce jako Jižní dóm a Poradní dóm. V dalším postupu prostorem, označeným na mapce jako Spojka mu zabránilo zasedimentování tohoto prostoru.

Přichází sem tedy se svými přáteli znovu, v neděli 23. května 1909, aby zaútočili na sedimenty na konci Poradního dómu. Odtud se jim podařilo prokopat se do 60 m dlouhé Hlavní chodby. Z Hlavní chodby potom objevili zbytek jeskyně. Protože nález počátečního přístupu k objevu přisuzovali Nouackh a Keller Karlu Kubáskovi, vyzval jej G.Nouackh, aby jako objevitel jeskyni pojmenoval. K.Kubásek měl sestru Amálii a tak podle ní nově objevenou jeskyni nazval Malčina jeskyně - či Maltschigrotte, jak uvedl název list Tagesbote.

V původní zprávě v Tagesbote z roku 1909 se hovoří o krápníkové výzdobě, kterou dnes již v jeskyni nenacházíme. Již v r.1951 uvádí J.Dvořák, že krápníková výzdoba byla patrně zničena neodpovědnými návštěvníky. Nicméně, bratři Himmelové se ve své publikaci z r.1967 zmiňují, že ve stropních partiích Kamenitého i Blátivého dómu určité zbytky krápníkové výzdoby jsou.

Spojovací chodbu mezi Kamenitým dómem a Hlavní chodbou propojuje pozoruhodný útvar, nazvaný Jícen děla. Je tvořen dvěma nad sebou jdoucími chodbami rourovitého tvaru s téměř hladce opracovanými stěnami. Dnes víme, že tyto rourovité chodby vznikají v krasových horninách při eforaci, tj. proudění hlubinné vody pod tlakem, a při evorzi, tj. při vířivé činnosti vody.

V létech 1948 až 1950 zde pracovala Hádecká skupina tehdejšího Speleologického klubu v Brně, ve snaze najít spojení Malčiny jeskyně s případnými spodními patry jeskyně Švédův stůl. Pokusili se vykopat trativod z Jižního dómu a další trativod z Poradního dómu, oba vedoucí pod jeskyni Švédův stůl. Posléze však byly tyto práce zastaveny. Příčinou byla velká obtížnost práce v úzkých a nízkých prostorách, zejména s transportem a ukládáním vytěženého materiálu.

Dnes je objevitelský vchod, místo Kubáskova průniku do Jižního dómu (v mapce označený jako Ř 5b), zavalen balvany. Do jeskyně lze vstoupit vchodem označeným jako Ř 5a, který však v době objevení jeskyně nemohl být znám, protože jednak o něm není nikde zmínka, jednak zeje na povrch takovým způsobem, že se při zevrubném průzkumu terénu nedá přehlédnout.

Pokud se ptám současných starých pamětníků, říkají, že tento vchod - Ř 5a - existuje, co oni pamatují. Písemné prameny o vzniku tohoto dnešního vchodu mlčí. Ani nejstarší pamětníci si vznik tohoto vchodu nepamatují, takže nevíme, zda byl členy VST po zaměření uměle prokopán, či zda vznikl zařícením okrajové části dómu, vystupujícího dnes až k povrchu.

Ať už tento vchod vznikl prokopáním či zařícením, muselo se tak stát v každém případě až po objevení jeskyně. Vchod Ř 5a je daleko nápadnější, než objevitelská puklina, dnes zavalená. Kdy a jak vchod Ř 5a vznikl, se dnes už asi objasnit nepodaří.

Do cca 30 m dlouhých prostorů mezi zavaleným vchodem Ř 5b a Hlavní chodbou nelze z Hlavní chodby průkopem označeným jako Spojka v současnosti také proniknout, neboť při povodňových stavech (naposledy v dubnu 1996) je Hlavní chodba zatápěna do výše cca 30 cm, což má za důsledek, že rozbředlé sedimenty Spojku ucpaly.

Malčina jeskyně má také velmi zajímavou hydrografii, kterou vysvětluje Jaroslav Dvořák (1952). Píše, že vody Hádecké Říčky, tekoucí pod touto jeskyní, jsou při vyšších vodních stavech vytlačovány pod s. stěnou Blátivého dómu, kde je vykopána asi 1 m hluboká sonda (na plánku L.Slezáka označená číslicí 2). Odtud tato vyvěrající voda stéká do příkopové prohlubně (č.1) kudy se pod nánosem jílu propadá zřejmě do balvanového závalu, kterým odtéká. I já jsem tuto jeskyni takto znal ještě v osmdesátých létech. Proto mne v dubnu 1996 udivilo její zatopení až po Hlavní chodbu. Tehdy jsem výši hladiny v zatopeném Blátivém dómu odhadoval na 3-3,5 m, ale je-li přiložený náčrt L.Slezáka z r.1952 přesný, pak výše hladiny nad zatopeným Blátivým dómem činila přibližně 6 m!

Malčinu jeskyni jsem navštívil v červnu 1998. Bylo to v období sucha a tak bylo sucho i v Blátivém dómu. Na místě 1 m hluboké sondy, o které hovoří Dvořák, zeje šachta, jejíž dno jsem odhadl v hloubce 3-4 m. Nevím, zda došlo k sesednutí či zařícení sondy s odplavením materiálu do trativodných cest, či zda jde o dílo lidských rukou. Ale v tom případě by zde musel být vytěžený materiál! Nebyl. Zřejmě bude nutné věnovat této jeskyni a vodám v ní více pozornosti.

Závěrem ještě jedna zajímavá informace: Při studiu krasové literatury jsem narazil na poznámku, že Karel Kubásek zahynul v první světové válce. Bohužel jsem si nepoznamenal tento pramen a pak jsem jej nemohl najít. Tak jsem si tuto informaci ověřil v Bílovicích nad Svitavou, kde mají ve starém parku u Svitavy pomník padlých v první světové válce. Jméno Karla Kubáska se nachází ve druhém sloupci, druhé shora.

Karel Absolon uvádí ve svém díle Moravský kras z roku 1970, díl 1., seznam účastníků 5. Absolonovy expedice na dno Macochy v r.1909. Uvádí zde jako jednoho z účastníků Ing.C.J.Kubáska, který tehdy prováděl zaměření vodních jeskyněk na v. straně propasti a Trámových jeskyní na z. straně propasti.

Na jiných místech této publikace, kde Absolon píše o nálezu čelisti neandrtálce, uvádí jako nálezce K.Kubáska. Jde o dva Kubásky nebo o zkomolení jména?

Literatura:

Autor neuveden: článek "Erschliesung eine neue Tropfsteingrotte in der Mährischen Schweiz". - Tagesbote, Jg. 59, Nr.240, 24.5.1909.

Dvořák J. (1951): Jeskyně Malčina v Hádeckém údolí. - Čs. kras, 4: 16-22. Brno.

Dvořák J. (1952): Hydrografie Malčiny jeskyně v Hádeckém údolí. - Čs. kras, 5: 228-230. Brno.

Himmel J., Himmel P. (1967): Jeskyně v povodí Říčky. MS, arch. Záv.klub KPS v Brně: 1-106.

Absolon K. (1970): Moravský kras, I. a II. díl. - Academia Praha.

Na úvodní stránku ČSS
CSS main page