Zapomenutá místa na Českolipsku, Děčínsku a jinde (2. část)
Vladimír Peša

Časopis Severočeského výletního klubu Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Club, vycházející v České Lípě od r.1878, přináší také ve druhém desetiletí svojí existence (1888-1897) řadu pozoruhodných zpráv o skalách, jeskyních a geologických nebo paleontologických zajímavostech ze severu Čech. Obsahově prodělal časopis především dvě významnější změny. S rozšířením působnosti na širší prostor s. Čech od Teplicka po Liberecko přibyly také příspěvky zaměřené mimo původní zájmovou oblast. Druhou změnou je výrazný nárůst historických příspěvků na úkor přírodovědných a vlastivědných. Oddíl Naturwissenschaftliche Notizen zůstává i nadále zachován.

ČESKOLIPSKO

Poustevna Zbyny u Svébořic

Poustevnu, ležící v Divokém údolí ("Wildtal") nedaleko hájovny Zbynsko ("Pinskay"), nejnověji popsal Radek Mikuláš (Speleo 22). Pamětní kniha, uložená kdysi na hájovně, uváděla posledního zdejšího poustevníka zv. Jodocus, původním povoláním krejčího, který zde žil se svolením hraběte Adama z Hartigu až do své smrti v r.1777. Poustevnu navštěvovalo také panstvo, pro které byly upraveny dva pokoje. Kolem r.1760 si poustevník vybudoval nové obydlí o dvou prostorách ze dřeva. roč.11, 1888: F. Beckert - Correspondenzen: Niemes, 169-170.

Vlhošťské převisy

Tisícový kámen - podle tradice byl kdysi vypálen obrocký dvůr a zdejších 1000 ovcí našlo ochranu před nepřízní počasí právě pod tímto mohutným převisem, a to po dobu, než byl ovčín obnoven. Krápník dostal jméno podle vody skapávající ze stropu převisu. 12, 1889: J. Bartscht - Aus der Umgebung des Wilsch-Berges bei Hohlen, 338-340.

Lužické hory

Geologický výlet z Luže přes Klíč na Jedlovou s mnoha různými pozorováními (zkameněliny, rostlinstvo, historie). 13, 1890: A. Weise - Von der Lausche zum Kleis und Tollenstein, 116-126.

Stvolínky

Zkameněliny Terebratula vulg., Ter. biplicata aj. nejmenované jsou nalézány na pískovcové terase mezi Dolanským a Mlýnským rybníkem (archeologická lokalita Stvolínky II - V.P.). Podle dodatku redakce jsou další naleziště u Jestřebí a Hošťky. - Mezi Malým Borem u Stvolínek a Kozly jsou v okolí okr. silnice nacházeny železné kuličky velikosti hrachu až lískových oříšků. (Limonitové kuličky jsou vystaveny v expozici Okr. muzea v České Lípě - V.P.) 14, 1891: M.Korb - Correspondenzen: Drum, 373-374.

Stříbrné jámy u Brenné

V polesí mezi Brennou a Borečkem u Mimoně se nacházely "Stříbrné jámy", patrně jakési štoly, zmiňované i pověstí. Protože byly později využívány pochybnými existencemi a nalezla se tam i mrtvola, nechal je zdejší lesník v 70. letech 19. stol. zazdít. Tyto "jámy" jsou lokalizovány jak do borečského, tak do brennského revíru ("platte Heide"). Zpráva je od místního (?) faráře. 15, 1892: V. Wünsch - Correspondenzen: Brenn, 76.

Jeskyně u Nového Boru

V jedné skupině znělcových skalek na vrchu Schieferberg nad Arnultovicemi (součást Nového Boru) je malá, jen několik metrů dlouhá jeskyně s nízkým průlezem do zadní prostory. Jmenuje se Morina díra podle jedné ženy z Arnultovic, která prý v hrůze před francouzskými vojáky, kteří se v r.1813 u vsi utábořili, utekla se svým majetkem a kozou do jeskyně a ukrývala se tu až do jejich odchodu. Postranní prostora se proto jmenuje Kozí chlívek. 15, 1892: W. Ronge - Kottowitzer Sagen, 166-170.

Podivný kámen

V r.1883 byl na Kamenickém vrchu nad Zákupy vykopán podivný kámen (rozměry 50x32x23 cm, váha kolem 40 kg), který se kameníkům nedařilo opracovat. Kámen se několikrát stěhoval z místa na místo a vždy jakoby přitahoval blesky, domy v jeho blízkosti opakovaně vyhořely. 15, 1892: J. Vogel - Der wandernde Donnerstein, 352-353.

Pramen v jeskyni u Sitné

Čtvrt hodiny severně od obce Sitné na Kokořínsku se v jedné obtížně průchodné rokli nachází tmavá jeskyně. Uvnitř je v 1 m širokém otvoru v podlaze studánka, využívaná místními obyvateli. Orientačním bodem je ve skále vytesaný kříž s letopočtem 1736 na památku mysliveckého učně, který zahynul pod zřícenou skálou; nachází se asi 20 kroků od jeskyně. 17, 1894: J. Parsche - Correspondenzen: Zittnai, 88.

Dobývání uhlí na panství Stvolínky

O starém původu dobývání uhlí svědčí místní jméno "Überschar" pro vrcholovou planinu nad Velkou Javorskou a nejstarší známá zmínka k r.1785. Intenzivní dobývání, ztěžované mnoha podzemními prameny, zásoby uhlí v okolí Malé Javorské již záhy vyčerpalo a pozornost se po r.1810 zaměřila na okolí sousední Velké Javorské. Těžba lákala stále více obyvatel a kutací povolení byla vydávána ve Verneřicích (Wernstadt), Litici pod Ronovem, Lukovu u Úštěka, Zubrnicích (Saubernitz), Homoli (Alt-Hummel) a Niedereichter. Po r.1823 přestala být stvolíneckými biskupy podporována a zprávy o ní mizí. 17, 1894: E. Korb - Einiges über den Kohlenbergbau auf dem bischöflichen Gute Drum, 231-235.

Zkamenělý šnek a jeskyně větrů

Zkamenělý šnek byl nalezen při stavbě silnice v bývalé obci Okna (Ralsko) a byl darován do školního muzea v Mimoni (pr. 39 cm, obvod 114 cm, tl. 6 cm, váha kolem 25 kg).

V Schallerově Topografii je uváděna Balbínova zpráva o pahorku s jeskyní severně od Mšena, odkud podle vyprávění předků vanou severní větry (tedy první česká obdoba k alpským Windlochům ! - V.P.).

20, 1897: F. Hantschel - Naturkundliches, 179-183.

Skalní brána u Radvance

V "Lutzengrunde" u Radvance /Rodowitz/ je přírodní skalní brána s nápisy, z nichž některé jsou již ze 17. stol. 20, 1897: J. Fr. - Correspondenz der Redaction, 208.

 

ŠLUKNOVSKO

Viklan

Nachází se mezi Šenovem a Mikulášovicemi /Nixdorf/. 20, 1897: F. Hantschel - Prähistorische Fund-Chronik, 242.

Dobývání uhlí

V okolí Šenova: 11, 1888: C. L. Petters - Correspondenzen: Schönau, 67-168.

V okolí Šluknova: A. Paudler - Die alten Bergwerke bei Schluckenau. Beiträge zur Geschichte der Stadt Sschluckenau. B.-Leipa 1883 (monografie).

U Lipové (Hainspach) popsány dva hloubkové vrty s geologickým profilem. 11, 1888: R. Lahmer - Correspondenzen: Georgswalde, 325.

V okolí Šluknova, Lipové a Mikulášovic (Nixdorf) včetně stratigrafických údajů. 13, 1890: A. Weise - Braunkohlenschichten in der Gegend von Schluckenau, 15-19.

Otištěn dopis z r.1788, v němž jsou zmíněny pokusy dobývat uhlí na šluknovském panství - zvláště na Dymníku /Rauchberg/ u Rumburka. Uhelná dobývka a železný hamr byly také v "Ernstthal" u Starkenbach. 19, 1896: A. Paudler - Kohlenmuthungen bei Schluckenau, 177-179.

Stříbrné doly u Šluknova

Historická zpráva z 15. stol. připomíná, že se Jindřich Volf ze Stvolínek, družiník Mikuláše Pancíře ze Smojna, při společném tažení na Sebnici cestou "zdržel ve stříbrných jámách" u Šluknova. 14, 1891: A. P. (Paudler) - Aus alter und neuer Zeit: Silberbergwerk bei Schluckenau, 287.

Štola v Jiřetíně pod Jedlovou

Při stavbě domu u cesty proti Křížovému vrchu byla objevena štola, která po 24 m končila závalem. Vchod byl opraven a uzavřen dveřmi. 14, 1891: F. Seifert - Correspondenzen: St. Georgenthal, 370.

Štola na Malém Stožci

Těsně při železnici na úpatí kopce (Schöber) zmíněno ústí jakési štoly. 11, 1888: A. W. Stellzig - Correspondenzen: Schönfeld, 326-327.

Štola u Tolštejna

Při výletu z Varnsdorfu na hrad Tolštejn přes Lesné (Innocenzendorf) objevena v "Meisengrundu" štola ("Meisengründel") dlouhá 23 m. V její zadní polovině byla v bahnitém dnu několik metrů hluboká studnovitá propast, překrytá starými kmeny. Členové výpravy moudře usoudili, že se nejedná o bájnou chodbu z Tolštejna, ale spíše o důlní dílo. 12, 1889: F. Hantschel - Naturwiss. Notizen: Höhlenforschung, 159.

Hornictví obecně

Podle písemných pramenů bylo r.1474 H.Kellerovi vydáno povolení rýžovat zlato na tolštejnském panství, 1484 získali Šlejnicové souhlas k založení dolů. Za nich je v 1.pol. 16.stol. zmiňován stříbrný důl v Jiřetíně, v polovině téhož stol. měděný důl ve Schweidrich u Šluknova. V r.1656 Šlejnicové dobývali zlato, stříbro, měď a uhlí. Hornickou činnost dodnes připomínají místní názvy "Silberwiesen" a "Goldberg" u Šluknova, ale i název příhraničního Seifhennersdorfu (původně Henricivilla in Zeiffen, tj. Jindřichov v sejpech). 15, 1892: A. Paudler - Bergbau im Niederlande, 185-188.

Geologie

Krátká zpráva o geologické situaci v okolí Mikulášovic (Nixdorf) a Šenova: 17, 1894: F. Wurm - Naturwiss. Notizen: Contact des Basaltes und Granites, 85.

 

DĚČÍNSKO

Umělá jeskyně aj. zajímavosti z okolí Staré Olešky

Na okraji lesa u Staré Olešky (u České Kamenice) jsou tzv. Písečné díry, umělé jeskyně vytesané do měkkého bělostného křemičitého pískovce. Největší jeskyně, dlouhá asi 50 m, se už před léty (tj. 2. pol. 19. stol.) zřítila, ale stále jsou vyhrabávány nové. Těžba písku (jíž padl za oběť také nedaleký skalní útvar "Kegelstein") byla vítaným výdělkem chudších lidí, kteří vytěžený písek na trakařích rozváželi do sousedních vesnic (Brložec, Dobrná, Markvartice, Huntířov). Jeskyně se dělí na několik chodeb, kde v každé pracoval jeden člověk, aktuální délka jeskyně byla kolem r.1894 asi 20 m.

Od umělých jeskyní vede cesta kolem Pieschova lomu do Vlčí rokle. Po 5 min. chůze proti potoku ("Goldbach") se přijde k puklině zv. "Heultränke". Puklina je 3-4 m dlouhá a asi 1 m široká a jméno dostala zřejmě podle potoka, který jí s hukotem protéká a padá dolů metrovou kaskádou. V r.1894 byla hluboká kolem 2 m, ale za autorova dětství měla 5 i více metrů; bylo to oblíbené místo chytání raků. Za tímto účelem byla voda vedena žlabem přes puklinu a pak odčerpána. Podle pověsti byli za husitské doby, za třicetileté války i za moru v okolí do pukliny vhazováni nejen mrtví, ale i zranění, jejichž zoufalý křik a nářek při tonutí měl dát puklině její jméno.

Při cestě podél potoka ke Staré Olešce se přijde k místu "Schneiderstübel". Přímo při potoce je skála s nevysokým, ale širokým převisem, který měl prý vzniknout úderem blesku. Velká část odlomených kamenů zde dosud leží, část odnesl potok.

17, 1894: W.G. Bendel - Alt-Ohlisch und seine nächste Umgebung, 348 ad.

Obří hrnce

jsou na dně soutěsky Kamenice /Dürrkamnitzgrunde/. 20, 1897: F. Hantschel - Naturkundliches, 179-183.

Dobývání uhlí na Benešovsku

Systematickému vyhledávání uhlí často předcházely jeho náhodné nálezy při stavbách domů, hloubení studní a podobně. Autor shromažďuje podrobné údaje o dobývání uhlí (často neúspěšném) v okolí obcí Chlum u Děčína, Verneřice, Blankartice, Heřmanov, Příbram (vrch "Zinken" mezi Bukovou horou a Matrelíkem), Malá Veleň, Rychnov, Bechlejovice, Valkeřice, Merboltice a na "Kesselbergu" nad Benešovem (Kolmen, Wernstadt, Blankersdorf, Hermersdorf, Biebersdorf, Klein-Wöhlen, Reichen, Bachelsdorf, Algersdorf, Mertendorf). Po celé 19. stol. obyvatelstvo s neúnavnou vytrvalostí dobývalo uhlí z těchto malých a nekvalitních ložisek. Mnohdy se objevily i jiné pozoruhodnosti - např. v mocné červenavé poloze otisky listů dubu a buku na úpatí "Kesselbergu" u Benešova n.Pl. 18, 1895: E. Neder - Beiträge zur Geschichte des Kohlenbergbaues in Nordböhmen, 331-336.

V okolí Merboltic: 13, 1890: Beck - Aus alter und neuer Zeit: Entdeckungsversuche auf Braunkohlen im Schossen- und Jahnelberge, 367-368.

Jedlka - Soutěsky

Na svahu vrchu Laskenberg proti obci Soutěsky (Zautig) došlo v r.1895 k plošnému sesuvu o šířce 25 a délce 100 m. Po sesuvu se vytvořil pramen, který však do deseti dnů opět zanikl. Na odkryvu bylo možno sbírat mnoho minerálů (vyjmenovány).

V zahradě u čp.2 v Jedlce (Höflitz) se nezávisle na množství srážek tvoří občasný rybníček, hluboký až 2 m. 18, 1895: E. Neder - Naturgeschichtliches, 175-176.

Fosilní ventarola?

Při kopání studny v Jedlce u Benešova n.Pl., čp.17, byly v hloubce 34 loktů mezi 3. a 4.vrstvou (1. hlína, 2. bílý písek, 3. spraš /Lehm/, 4. hlína) objeveny silné kosti i jiné části dobře zachovalé velké kostry. V hloubce 40 loktů se začalo ozývat vzdálené šumění a záhy po uvolnění materiálu vyvanul ven silný chladný průvan. Jáma byla proto opět zasypána. Pravděpodobně jde o součást systému ledových slují, jichž je v okolí řada. 17, 1894: E. Neder - Aus Bensen und Höflitz, 258-260.

Štola na Bukové hoře

Pod vrcholem na úpatí Bukové hory nad Těchlovicemi se r.1890 pod vývratem objevilo ústí staré zavalené štoly. Podle dalších zmínek zde štol zřejmě bylo více, spekuluje se o těžbě zinku podle oronyma Bukové hory "Zinkenstein". 13, 1890: J. Schmied - Correspondenzen: Wernstadt, 81-82; 18, 1895: A. P. (Paudler) - Aus alter und neuer Welt: Stollen, 207.

Milíře v okolí Zubrnic

V trati označené německým přepisem "Dolika" (Dolík ??) v blízkosti Týniště, v prostoru prameniště malého přítoku potoka Kreuzbach jsou uváděny pozůstatky milíře. Na působení uhlířů ukazují také pomístní názvy v okolí Doubravic (Tauberwitz), Roztok (Rongstock) a Vitína ("Köhlerloch"). 15, 1892: E. Richter - Aus dem Saubernitzer Thale, 241-243.

 

RŮZNÉ

Bibliografie

Obecná přírodověda - geologie a geomorfologie - hydrologie - klima - fauna a flóra pro s. Čechy: 12, 1889, 243-259; regionální literatura: je uspořádána abecedně podle hesláře, který obsahuje obce, hrady, významnější kopce (např. Buková hora, Klíč, Ještěd, Vlhošť), nebo přírodní zajímavosti (České Švýcarsko, Peklo, Čertova zeď aj.): 14, 1891, 251-281.

Stopy po úderu blesku

13, 1890: F. Hantschel - Naturwiss. Notizen: Blitzröhren, 337-338.

Skála pokladů na Chomutovsku

Jindřichova skála (Heinrichstein) v údolí při cestě z Blatna do Breitenbach (?) je opředena pověstmi o pokladech. 15, 1892: E. Wimmer - Sagen aus West- und Ostböhmen, 316-323.

Zemětřesení

Chronologický výčet (poslední 1897 na Šumavě) se soupisem literatury. 18, 20, 1895, 1897: H. Ankert - Die Erdbeben Böhmens I-II, 297-302, 278-281; zemětřesení v Ústí nad Labem z r.1560 a 1770: 13, 1890: E. Jahnel - Correspondenzen: Berlin, 203-204; 19, 1896: R. Müller - Der Erdschwumm nächst Aussig 1770, 220-224; záchvěvy půdy v Loučné /Görsdorf/ u Hrádku nad Nisou: 20, 1897: F. Hantschel - Naturkundliches, 179 ad.; 19, 1896: pozn. na s.288.

Paleontologie

Mamutí kosti nalezeny r.1886 v Schubertově pískovně v Ohníči (Wohontsch) a v Herzglotzově cihelně v Hostomicích, mamutí zub pochází z cihelny u Ústí nad Labem. R.1893 nalezen v cihelně u Bystřan (Wisterschan) fragment jeleního parohu (Cervus euryceros?), další fosilní jelení paroh je z hliníku ve Světicích (Zwettnitz). Všechny nálezy byly t.č. uloženy v teplickém muzeu. 17, 1894: F. Wurm (?) - Naturwiss. Notizen: Fossilien, 84. Mamutí zuby měly být nalezeny také při Strážném vrchu u Pertoltic pod Ralskem: 19, 1896: "A." - Correspondenz der Redaction, 288. Většina paleontologických nálezů ze severu Čech je uvedena mezi výčtem archeologických lokalit: 20, 1897: F. Hantschel - Prähistorische Fund-Chronik für das Gebiet des Nordböhmischen Excursions-Clubs und die angrenzenden Landstriche, 1-43, 218-264, 351-373.

Ledové jámy

Přehled ledových jeskyní a jam v neovulkanitech s. Čech s vyčerpávající literaturou (nejstarší zpráva z r.1712 od Vogta se týká Kamýku): 19, 1896: F. Hantschel - Das Sommer-Eis unserer Berge, 269-272.

Ledové jámy na Kamýku a Kalichu: Wiener Zeitung, Abendblatt 1857, Nr.63: J. A. Krasser - Die Kamaiker Eisgruben und der Eiskeller am Kelchberge bei Triebsch.

Hradní sklep na Kamýku

Sklep pod novým palácem hradu Kamýk u Litoměřic měl být upraven z přirozené jeskyně. Má tvar bubliny a dělí se na dvě větve. Ve stěnách jsou zmiňovány jaspisy. 19, 1896: H. Ankert - Correspondenzen: Leitmeritz, 99-100; 20, 1897: J. Haudeck - Correspondenzen: Leitmeritz, 414.

Na úvodní stránku ČSS
CSS main page