Plešivecká brána a skalní kanci, neboli pár poznámek k pískovcovému fenoménu Dubských skal
Radek Mikuláš

 

 Ať už přijíždíte na Kokořínsko či do okolí Dubé za jakýmkoliv účelem, je těžké se minout se specifickými rysy tamější pískovcové krajiny, mezi které patří i různě utvářené díry ve skále. Já tam jezdím už skoro 15 let kvůli lezení na skalní věže a stěny. Průlezných skalních dutin, většinou spadajících do kategorie puklinové či vrstevní jeskyně, už jsem viděl bezpočtu, a je mým předsevzetím alespoň ty nejzajímavější z dosud nepublikovaných časem seriózně popsat. Řada dutin je přímo součástí horolezeckých skalních útvarů. Některé výstupové cesty využívají skalních tunelů k průlezu do exponovanější, tedy lezecky zajímavější údolní stěny (Tank v Planém dole), jindy takovýto průlez umožní další pokračování výstupu, protože náhorní stěna je převislá až hrůza a údolka je snesitelnější. Takovým případem je Salome, taky věž v Planém dole, jejíž dvě téměř dokonale souměrná skalní okna z ní dělají doslova fascinující skalní útvar, který hravě strká do kapsy všechny pokličky. A přesto ji (zaplať Pán Bůh) skoro nikdo nezná.

Omlouvám se všem perfekcionistům za následující řádky, píšu je daleko od Kokořínska podle náčrtků a strohých poznámek; ale pokud by se mi moje výše zmíněné předsevzetí nepodařilo splnit, jsou lepší než nic. Chtěl bych totiž upozornit na některé útvary principiálně poněkud vybočující z běžných kategorií abri - puklinová jeskyně - vrstevní jeskyně. Plešivecká brána je v mém pojetí trojjedinou kombinací skalní brány, puklinové jeskyně a abri; "skalní kanci" jsou kombinací skalní věže, vrstevní jeskyně a skalní brány.

 

Plešivecká brána

Nachází se kousek od Dubé, na z. úbočí hřbetu, na jehož temeni je rozptýlená ves Plešivec. Před časem jsme lezli její vnitřní stěnou a posléze koutovou spárou na temeno masivu; poloha bude tedy uveřejněna v horolezeckém průvodci. Ze skalního masivu zde vybíhá mohutný ostroh, protnutý skalní bránou (obr.1). Z obrázku si lze učinit představu, o jaký objekt se jedná: přímá, asi 3 m široká, 5-6 m vysoká a 7 m dlouhá chodba trojúhelníkového průřezu, sledující puklinu kolmou na směr ostrohu. Nejedná se však rozhodně o balvany opřené o sebe - k žádnému obřímu skalnímu řícení tam nedošlo. Vznik jeskyně si představuji tak, že nejprve vznikla velmi úzká puklinovitá jeskyně, shodou okolností perforující pravidelně utvářený skalní ostroh. V poněkud jiném režimu exogenních sil se pak oba boky této jeskyně začaly "chovat" jako abri a získaly pro ně charakteristický profil.

 

Skalní kanci

Tento nález jsem si vypůjčil z lezecké oblasti u Chudolaz, kde stojí krásný exemplář, horolezci nazvaný Kanec. Jeho polohu si můžete zjistit v průvodci Strnad, Hokr a kol.: Horolezecký průvodce Dubské skály, Praha 1989. Druhý, neméně pěkný, je v roklích mezi Nedvězím a Supí horou, asi 300 m s. od skalní věže Zahrádka, jejíž poloha teprve bude publikována (bude v průvodci, jehož obálku už představil V.Cílek ve Speleu 23/1996).

V čem spočívá podstata skalního kance: nižší skalní věž obdélníkového půdorysu (a těch jsou na Kokořínsku stovky; obr.2a) má ve své spodní části méně odolnou vrstvu, jejímž větráním vzniká členitá vrstevní jeskyně a posléze stojí celý skalní blok jen na systému skalních hodin (obr.2b - v této fázi je nyní např. horolezecká věž Dvoukorunka u Osinalic). Zde vstupuje podle mého porozumění (či neporozumění) věci do hry další faktor, princip klenby, jinak zodpovědný za podobný profil většiny skalních bran, ať už je to Pravčická v Labských pískovcích, brána-jeskyně Hradkov u Šemánovic nebo známé útvary v Utahu. Pískovec vystavený značnému tlaku je totiž (podobně jako předpjatý beton) pevnější než pískovec méně "stlačený", kromě bezprostředně exponované povrchové vrstvičky je méně náchylný k solné a mrazové erozi či k vytváření gravitačních či bioerozních puklin. Dochází proto časem k jakémusi vypreparování nosných částí konstrukce a skalní kanec, zaoblený kvádr stojící na nožičkách, je na světě (obr.2c).

Summary: Plešivec Sandstone Gate and Stone Boars in Dubské skály

Geomorfologists and pseudokarst researchers missed (Thank God!) several important and beautiful natural monuments, often combination of rock pillar accessible only by alpinists, and abri or a cave. Two pseudokarst features are described in the report. Especially a type of "rock boar" represent quite a typical example of selective weathering when first a low cavity around soft layer develops and then a vault is formed giving origin to a "boar" - a rock standing on several legs - relicts of pillar.

Na hlavní stránku ČSS
CSS main page