Podzemní chodby na území národní kulturní památky Levého Hradce
Jiří Bayer

Nejstarší historické zprávy, legendy, pověsti s lidovou tradici a četnými archeologickými nálezy zdůrazňují prvořadý význam Levého Hradce (pův. jménem Hradce) na počátku českých dějin a podílu těchto míst na počátku české státnosti a vzniku českého křesťanství v 9. a 10. stol. Na nejstarším sídle Přemyslovců založil kníže Bořivoj v místě chrámu pohanského kultu v polovině 70. let 9. stol. první křesťanskou rotundu v Čechách - chrám sv. Klimenta. Zanedlouho přenesl svoje sídlo na budovaný Pražský hrad, kde založil druhý křesťanský chrám P. Marie. Levý Hradec zůstal nadále v povědomí a úctě českých knížat a společnosti. Dne 19. února 982 za účasti knížete Boleslava II. a předních velmožů země konal se na Levém Hradci prvý doložený český sněm, který zvolil Slavníkovce Vojtěcha jako prvého Čecha na pražský biskupský stolec.

Levohradecké hradiště bylo postupně budováno na strategicky a přírodně příhodném místě pravěkého a staroslovanského osídleni od poslední čtvrti druhé pol. 8.stol. a v 9. a 10. stol. Bylo rozšiřováno od východní centrální opevněné části knížecího paláce a dvorce mezi příkrými skalnatými svahy údolí Vltavy s ostrovem a brodem a údolím Žalovského potoka se silným vývěrem prameniště, buližníkovým hřebenem Stražiště a vrchu Řivnáče, oddělujících náhorní plošinu. Hradiště patřilo k nejpevnějším a největším v Čechách, spojené ze všech stran prastarými cestami, ležící v sousedství zemské obchodní Velké cesty, směřující z nitra země na vzdálený sever. Bylo opevněno mnoha hlubokými a širokými příkopy, zpevněnými trámovou konstrukcí, mohutnými valy v líci s opukovým zdivem do výše 5-6 m a palisádami. Bylo zabezpečeno vydatnými zdroji pitné vody i podzemními chodbami, spojujícími jednotlivé opevněné části hradiště v členitém terénu s jeho okolím.

Uvedené chodby spojovaly knížecí sídlo s Hradeckým převážně řemeslnickým předhradím a dalšími místy řemeslnicko-hutnického, zemědělsko-pasteveckého a obchodního Hřivnatce - Řivnáče, Kolešova - Koláčova a Svádova. V jejich sousedství se rozkládala rozsáhlá předkřesťanská pohřebiště. Na Žalově s více než tisíci hroby a podobně "U školky" - v místech dnešní autoopravny. Křesťanské pohřebiště obepínající dnešní kostel je nejstarším v Čechách.

Podzemní chodby byly užívány ještě ve třicetileté válce. Zachránily se v nich mnozí obyvatelé i kozy, které živily svým mlékem kojence. Proto byly také lidově zvány Kozí díry

Nejdelší tajná chodba spojovala Levý Hradec s klecanským hradištěm Přemyslevem na protějším pravém břehu Vltavy. Byla dlouhá kolem tisíce metrů a zničená při stavbě železnice v pol. min. stol. a regulaci Vltavy počátkem tohoto stol. Zbytek byl zachován v jiné souvislosti pod hradištěm v Klecánkách.

Druhá nejdelší tajná chodba směřovala z Levého Hradce jižním směrem, po 800 m na kraj Tichého údolí do rokle Dubečnice, dnes tvořící součást přírodní rezervace Roztocký háj - Tiché údolí. Před r.1900 byla část chodby, cca 400 m přístupná k závalu v hloubce 5-6 m pod poli. Vedla nad ní úvozová cesta, pod níž při velkých deštích a táních sněhu se svah nad ústím chodby sesouval, až je zasypal a byl zpevněn kamením.

V severním sousedství základů knížecího paláce, památkově respektovaných zřízením urnového háje na novém hřbitově, je zasypaná chodba. V r.1940 propadla se rakev roztockého občana Suchého po pohřbu do této chodby, dlouhé cca 20 m a končící závalem, přes 1,5 m vysoké, 0,7 m široké, v bocích s otisky špičáku v jílovitě písčitém svažujícím se terénu, směřující do zahrady k opevněnému valu Vikouši.

Druhá chodba se nachází na starém hřbitově, v blízkosti jz. strany kostela sv. Klimenta, směřuje od něj k vedlejšímu nálezu rozsáhlého popeliště o výšce 0,7 m původní patrové budovy roubeného knížecího paláce. Je dlouhá několik desítek metrů a u kostela a paláce sesuta. Byla objevena v min. stol. při výkopu hrobky prvého starosty spojených obcí Roztok a Žalova, mlynáře z čp. 5 (později Braunerova mlýna) Jana Bartoloměje Lablera, jehož náhrobní mramorová deska je zachována na dnešním hrobě MUDr. Josefa Švejcara a jeho rodiny.

Třetí chodba se nachází pod starým a novým hřbitovem v hloubce 3 až 10 m, směřuje od kostela k buližníkovému skalisku na severní straně horní části příkré stráně, svažující se k železniční trati a Vltavě. V puklinové jeskyňce uvedeného skaliska je dnes zasypaný přístup do chodby dlouhé asi 70 m, která je na konci zasutá propadlými hroby starého hřbitova.

Jiná chodba ústila v.puklině dolní části buližníkové skály vrchu Řivnáče nad příkrým svahem kamenné suti k železniční trati a Vltavě. V 60. letech zazděný vchod nacházel se 3 m od paty skály, vytvářející malou lavici s klínovitou puklinou dole širokou 0,25 m, nahoře 0,6-0,8 1, po 3 m rozšířenou do různých výšek 1-1,5 m a šířek 0,7-1,2 m. Chodba přitesáním dlouhá přes 30 m končila šikmým komínem dolů i vzhůru před časem vycházejícím na temeni Řivnáče. Jeho opevnění bylo spodní částí komína spojeno se sousední částí Kolešova, součástí Levého Hradce. Početná síť chodeb prozrazuje hustotu osídlení a strategický význam hradiště.

Summary: Underground passages on the territory of the National Cultural Monument of Levý Hradec
The fortified settlement of Levý Hradec was built since the end of the 8th Century up to the 10th Century, The underground passages connected it with surroundings. Some of passages or their parts preserved even up to the present time.

Na hlavní stránku ČSS
CSS main page