Přehled výzkumů Týnčanského krasu
Václav Cílek

Prolog
Pavel Formánek, bývalý vedoucí Týnčanské jeskyňářské skupiny, nám ochotně vyšel vstříc a zaslal redakci Spelea přehled krasových jevů sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova, který byl publikován v 7. čísle Spelea jako prakticky první speleologická zpráva o tomto sice malém, ale velmi zajímavém krasovém ostrově. Stručný popis zdejších krasových jevů byl sice zveřejněn v nedostupném Ochránci přírody vydávaném v Příbrami (Fománek 1985), ale "jakési prokletí" spočívající na lokalitě a projevující se neustálými neshodami uvnitř skupiny vedlo k řadě nedokončených pokusů o mapování jeskyní, ztrátám materiálů apod. Přesto zůstala v archivu ČSS poměrně bohatá rukopisná dokumentace, ze které excerpuji nejdůležitější údaje tak, aby doplnily zprávu P.Formánka. Opomíjím geologii území, která bude velmi důkladně zpracována ve vysvětlivkách ke geologické mapě 1:25000 připravované I.Chlupáčem (ústní sdělení), a která je částečně shrnuta in Chlupáč (1991).

První výzkumy
F.Skřivánek navštívil Sedlčansko krásnohorský ostrov v roce 1960 a popsal odtud tři krasové jevy - 5 m dlouhou jeskyni Melenu dnes označovanou jako Dvořákovu, škrapovou step Kozinec a krasový pramen na levém břehu Počepického potoka u hráze rybníka v Počepicích o vydatnosti 2 l/s. Kromě toho zjistil ve stodole pana Hlaváče v Radešíně u Počepic zasypaný krasový komín (Zpráva o ochranářském výzkumu vápenců na listu st. mapy 1:50000 M-33-89-E, rukopis ze dne 15.12.1960).

Vývěr sv. Jana a ústí jeskyně (archiv ČSS). Legenda: 1-4105 Svatojanská jeskyně, 2-Svatojánská vyvěračka (S-4101), 3-hranice vápenců týnčanských, 4-hranice černých niválních jílů, 5-oblast dtto

Na podkladě Skřivánkových informací se do oblasti vzápětí vydává V.Stárka (Zpráva o průzkumu vápencových lokalit jižně od Sedlčan, 1961, rukopis), který nalézá anastomózy ve štole na Jarnici (uvádí je ve tvaru "Javornice") a upozorňuje na údajně 42 m hlubokou studnu ve vápenci u hájovny na kopci Pačisko, 504m, 3 km jjz. od Sedlčan.

V archivu však schází zpráva o výzkumech dr.Letošníka, který podle údajů místních lidí otevřel sondou jednu menší krasovou depresi, ze které vyvezl kolečko modrých /!!/ krápníků, což nezní pravděpodobně.

Objevný rok 1973
V průběhu jediného roku byly objeveny všechny větší dutiny Týnčanského krasu a zformovala se nesmírně aktivní jeskyňářská skupina, která se po čtyřech letech zcela rozpadla. Výzkum zdejšího krasu začal na jaře 1973 v Počepicích, kde se ze sklepa domu č.p. 63 přímo v obci podařilo prohrabat úzkou plazivkovitou chodbu do drobné krasové dutiny ve staré žumpě. Záhy byla znovuobjevena Skřivánkova jeskyně Melena nazvaná podle sugestivního tvaru "Pochvou" a později Dvořákovou jeskyní.

Dne 16.6.1973 byl při odklízení závalu v lomu "U Poslušných" nedaleko jeskyně Pochva objeven vchod do význačné Divišovy jeskyně. Na odkrytí vchodu pracovali O.Hrubý, P.Malý, L.Němečková, J.Černý a tajemník MNV v Týnčanech pan Diviš (Černý J.: Předběžná zpráva o průzkumu krasu v okolí Týnčan, rukopis ze dne 25.6.1973). Pomocí bagru byl vyčistěn celý lom a vybudována základna. Na dvou místech lomu byly hloubeny sondy, protože podle údajů bývalého střelmistra v lomu pana Dvořáka z Týnčan, ze dna lomu pokračoval velký 10-20m hluboký krasový komín, který byl zasypán. Tento údaj je velmi důležitý, protože komín by sahal hluboko pod tok potoka Brziny a jednalo by se o další doklad krasovění pod úrovní dnešní erozní báze.

Dne 1.12.1973 objevil J.Cabicar tzv. "mastný flek" na úpatí plošiny Jarnice. 13.4.74 byly zahájeny sondážní práce a hned druhý den pronikl J.Zahradníček do prakticky celé Velikonoční jeskyně. Objevných prací se účastnili: J.Cabicar, K.Fried., O.Hrubý, J.Zahradníček, P.Malý, M.Smíšek, J.Šikla a J.Liška. Během dalšího měsíce byly doobjeveny další části jeskyně. V červnu byl otevřen současný vchod komínem.

1974-77: nadšení, stagnace a nenávist
V létě 1974 byla na místo maringotky postavena dřevěná bouda a tím začaly spory mezi jeskyňáři. Prolongační práce byly koncentrovány na těžbu materiálu z Divišovy jeskyně. 24.8.1975 zde byla objevena Srpnová chodba. V noci z 31.12.75 na 1.1.76 nečekaně došlo k zaplavení zadní partie Srpnové chodby. Vzniklé jezírko bylo 5 m dlouhé a až 2 m hluboké. Protože v blízkém potoce nebyly pozorovány žádné změny, domnívali se jeskyňáři, že došlo k průvalu krasových vod a nechali analyzovat vzorky vody z potoka i nedaleké jeskyně (Tabulka číslo II).

  Voda z Divišovy j. Voda z potoka
pH 7,0 6,7
alkalita 3,1 0,9 mval/l
tvrdost celk. 6,3 21,9 oN
tvrdost karb. 6,3 2,52 oN
dusičnany 20,5 63,0 mg/l
chloridy 7,1 38,0 mg/l
fosforečnany 0,25 0,25 mg/l
oxidovatelnost 1,44 3,52 mg/l
amoniak 0,0 0,35 mg/l
železo Fe2+ 0,40 0,15 mg/l

Tabulka číslo II

Z výsledků bylo patrné, že voda, která se objevila v jeskyni a drží se zde dodnes, skutečně pochází ze skalního masivu a nikoliv z potoka. Tím začala být Divišova jeskyně považována za vývěr krasových vod a klíč k podzemí Týnčanského krasu (Zpráva o speleologickém průzkumu na lokalitě Týnčany Skoupý v roce 1976, rukopis, autor neuveden).

Jeskyňáři se dále pokusili o otevření závrtu, ale zjistili, že se jedná pouze o starý lůmek. Byla provedena důkladná rekognoskace terénu a objeveno několik drobných dutin. Byl objeven důl na sklářský křemen v Krašovicích (popis in Cílek a Daněček 1988), dokumentovány zbytky vápenné pece a velmi důležitý vývěr pod kapličkou sv.Jana (viz obr.2). V roce 1977 došlo k rozpadu skupiny a až do roku 1989, kdy Pavel Malý založil na Týnčanech novou ZO ČSS, žádné větší práce neprobíhaly.

Badatelská činnost
Holocénní profil pod vstupním komínkem Velikonoční jeskyně zkoumal dr. Beneš z Národního muzea, ale výsledky pravděpodobně nebyly publikovány. Na stejném místě odebíral vzorky rovněž Ivan Horáček, který si sice pamatuje, že zde něco důležitého objevil (1991 ústní sdělení), ale nemůže si vzpomenout co. Mezitím však ztratil nejprve výsledky a později i kosti, což je pro tohoto mimořádného učence charakteristické. V.Ložek odebíral moderní malakofaunu na vápencové stepi. J.Tipková (Čs.kras, v tisku) určila zdejší nickamínek jako velmi čistý kalcit o složení téměř identickém s krystalickým vápencem. I.Chlupáč se velmi důkladně zabýval zdejší geologií a navrhl k ochraně návrší Jarnice (1991). V této práci naleznete i obsáhlou geologickou bibliografii. Jediný krasový článek o této oblasti publikoval P.Formánek (1985). Autorem značné části dokumentace uložené v archivu ČSS je J.Cabicar a K.Fried.

Celkové zhodnocení oblasti
V krásnohorsko-sedlčanském metamorfovaném ostrovu vystupuje několik víceméně izolovaných výskytů krystalických vápenců o mocnosti do 100 m a ploše až několika km2. Vápence místy vytvářejí krasové stepi pokryté škrapy a vzácně i hluboké krasové kapsy vyplněné pestrými zvětralinami (lom Skoupý).

Obvyklým krasovým jevem zjištěným např. i ve studni pana Diviše jsou zárodečné korozní kanálky - anastomózy, které se místy rozšiřují do poměrně velkých dutin, jako např. v Divišově jeskyni. Ve vápencové oblasti nejsou známy ponory, ale na okrajích plošiny se objevuje několik pramenů, které vytékají ze zkrasovělých spár anebo přímo z poměrně velké dutiny jako je tomu pod kapličkou sv.Jana, kde pramen dokonce slabě travertinuje.

Týnčanský kras představuje obvyklý typ krasu Českého masivu vázaného na krystalické vápence. Pro tento typ je charakteristická přítomnost sítě korozních puklin o různém, obvykle velkém, stupni zahlinění. Neprůlezné anastomózy se však mohou rozšiřovat do částečně izolovaných dutin velkých rozměrů. Krasové jevy mohou zasahovat hluboko pod erozní bázi. Zvodně spolu komunikují často nevypočitatelným způsobem. Prolongace bývá obtížná, protože je obvykle velmi nesnadné odhadnou rozměry krasovění. Nicméně šťastná náhoda či dlouhodobá speleologická činnost může přinést objev srovnatelný s Chýnovskými či Bozkovskými jeskyněmi.

Literatura:
Cabicar J. a Fried K. /nedatováno/: Krasové jevy u Týnčan na Sedlčansku. Rukopis. Archiv ČSS.
Cabicar J. /1974/: Protokol o objevu a průzkumných pracech na lokalitě Velikonoční jeskyně. Rukopis. Archiv ČSS.
Cabicar J. /1973/: Zpráva o činnosti pracovní skupiny Týnčany od 1.1.1973 do 2.9.1973. Rukopis. Archiv ČSS.
Cílek V. /v tisku/: Týnčanský kras. Lidé a Země. Kopie Archiv ČSS.
Cílek V. a Daneček V. /1988/: Podzemní dobývání sklářského křemene v Krašovicích u Krásné Hory. Památky a Příroda 4:245 247. Praha.
Fried K. /1975/: Zpráva o činnosti pracovní skupiny Týnčany. Rukopis. Archiv ČSS. Praha.
Formánek P. /1985/: Krasové jevy sedlčansko krásnohorského ostrova. Ochránce přírody III, 2, 8 9. Příbram.
Chlupáč I. /1991/: Nově navrhované chráněné geologické lokality v okolí Sedlčan a Krásné Hory. Čas. Mineral.Geol. 36:2 3:163 173. Praha.

příloha I.: Seznam registrovaných jeskyní, pramenů a průzkumných štol v oblasti 41
(archiv ČSS)

Registrované jeskyně skupiny 41
4101 - Pochva (Dvořákova) lom č. 81 "U Poslušných"
4102 - Ve stropě štola Jarnice u Týnčan
4103 - V počvě dtto 4104 Úzká dtto
4105 - Svatojánská nepřístupná, v trati U sv. Jana
4106 - Divišova lom č. 81
4107 - Slimáčí V. od obce Kuní
4108 - Velikonoční na plošině Jarnice u Týnčan
4109 - Skoupská zavalena odvalem vápenky lomu Skoupý
4110 - V průchodu zasypaná v průchodu na spodní etáž lomu Skoupý
4111 - Na okraji odstřelený zbytek na stř. etáži lomu Skoupý
4112 - Počepická nepřístupná, pod zástavbou obce
4113 - Nad Petříčkovým mlýnem v trati V kopaninách
4114 - Děravá lom č. 81
4115 - Ve svahu Z. okraj obce Skoupý
4116 - Mechová v trati V katici

Registrované prameny skupiny 41
S 4101 - Svatojánská vyvěračka v trati U sv. Jana
S 4102 - Skoupý v obci
S 4103 - Napajedlo v trati Na vrších
S 4104 - Počepická vyvěračka v obci u rybníka
S 4105 - Týnčanský pramen v obci nad Kobylí strouhou
S 4106 - Pivovarský pr. I. u silnice poblíž zvěstovického polesí
S 4107 - Pivovarský pr. II. v lese 100 m od S 4106
S 4108 - Vitínský pr. v obci
S 4109 - Tisovický pr. v obci
S 4110 - Mezihořský pr. vodárna na okraji obce
S 4111 - Rokelský pr. ve Svatojánské rokli u Týnčan
S 4112 - U struh 500 m VSV. od Skoupého
S 4113 - Travertinový pr. v trati U sv. Jana a V Bahnech
S 4114 - Bahnitý pr. v trati Na vrších poblíž S 4103

Registrované průzkumné štoly v oblasti 41
G 4101 - Skoupý na okraji obce
G 4102 - Jarnice pod stejnojmennou plošinou u Týnčan

Příloha II. Chemický rozbor krasové zvětraliny z Divišovy jeskyně
(sil. analýza Geologický ústav ČSAV 1975).
SiO2 - 25,21 %
Al2O3 - 10,83 %
Fe2O3 - 4,73 %
MnO - 0,11 %
MgO - 1,43 %
CaO - 28,44 %
Na2O - 0,60 %
K2O - 1,20 %
CO2 - 20,94 %
H2O - 0,51 %

Na úvodní stránku ČSS