Hlavní menu

Menu sekce Speleo.cz

Levý sloupec

Expedice Černělsko Brezno -1241m

26.6.2007 | P. Polák | Expedice

Autor: Michal Novák - Kota 1000

Termín: 9. - 14.6.2007
Účast: Michal "Knak" Novák, Zdeněk Šlahůnek, Darek Szydlik, Petr Čáslavský

Cílem expedice byla příprava pro speleopotápěčskou akci mezinárodní teamu Cavex, který se pokouší proniknout zatím koncovým sifonem do dalších partií jeskyně. Náš plán byl sestup ke koncovému sifonu v hloubce -1198m, transport 20kg karbidu do bivaku -1000m, soupis materiálu v bivacích -620m a -1000m, přeměření tlaku v potápěčských lahvích zanechaných v jeskyni po podzimní akci Cavexu a samozřejmě zhlédnutí jedné z nejhezčích jeskynní na Kaninu.
Jeskyně má zpočátku zcela vertikální charakter až do hloubky -600m, poté se jeskyně výrazně pokládá a převládá kaskádovitý charakter překrásných vodních chodeb, traverzy nad jezery, slaňáky podél vodopádů, vodních kaňonů, střídající se s fosilními suchými partiemi.
Zatím koncový sifon leží v hloubce -1198m.V jeskyni se nachází dva podzemní bivaky v hloubkách -620 a -1000m. Zvlášť bivak -1000m je velice komfortní, pojmuvší až 8 osob.
Po nahlášení náležitých formalit na Policii v Bovci vyrážíme po horské cestě nad B stanici lanovky, kde necháváme auto a začínáme výstup ke vchodu. Po menším hledání nalézáme vchod do systému Černělsko Brezno ve výšce 2080m.n.m. Stany stavíme ve vysněžené depresi nedaleko vchodu.
Sestup zahajujeme v nedělních ranních hodinách za jasného počasí v počtu 4 osob. Už po prvních metrech zjišťujeme, že stav vystrojení neodpovídá našim informacím. V jeskyni sice visí lana , ale některé partie jeskyně musíme dostrojovat, s čím jsme nepočítali. Používáme rezervní materiál, kterého však nemáme dostatek, a tak některá kotvení jsme nuceni vynechávat. Sérií menších šachet se dostáváme až nad monstrózní P170, kde nás zkrápí první deštík. Dvě kratší studny a stojíme v hloubky -600m, na úrovni podzemní řeky. Po překonání dvou traverzů nad vodními jezery Lago Tripoli a několika stech metrech již vodních chodeb se dostáváme do bivaku -620m.
V malém výklenku v těsné blízkosti podzemní řeky se krčí improvizovaný foliový stan pro 4osoby. Po malém oddechu pokračujeme dále s cílem dojít do bivaku v hloubce -1000m. Za bivakem I se po krátkém lezení v aktivním meandru podzemní řeky vystoupá do výše položených fosilních partii jeskyně. Po překonání nesčetných fosilních meandrů, průlezů a menších šachet se dostáváme až pod vzestupnou chodbu, kde se napojuje jeden z dalších vchodů do systému Pa´e Volpe, ústící nad jednu ze dvou výrazných šachet na cestě ke dnu, Sala Galaktica. Ale již zde zjišťujeme, že oproti informacím o zcela suché šachtě P65, zde lehce prší. Z toho usuzujeme, že v jeskyni je o něco větší vodní stav než bývá zvykem, způsobený pravděpodobně dotávajícím sněhem. Po jejím slanění pokračujeme dále sérií šachet a meandrů až k druhé ohromné šachtě Sala Kugy , kde se valí ohromný vodopád dopadající na její dno v hloubce -820m. I zde se potvrzuje zvýšený vodní stav, kdy za normálních okolností se vodě dá vyhnout, my jen s obtížemi traverzujeme sprchováni odlétávajícími kapkami. Opět musíme dostrojovat. Odtud pokračujeme již neustále po vodním toku s množstvím menších slanění až k další vodní šachtě Il Freezer, kde se na nás opět snáší odlétávající vodní tříšť vodopádu. Následují další vodní meandry s studnou P34, která nás přivádí do krásného vodního kaňonu Rio Kubo, který se místy traverzuje nad vodním tokem, místy brodí mělčí vodou. Ještě jedna kratší studna a stojíme u šachty Pozzo de la Finestra v hloubce -900m, v které voda hučí jak v obrovské turbíně. Zde je potřeba přetraverzovat studnou na druhou stranu, kde ústí vzestupná chodba dále.Většina studny je odstrojena.Vystrojujeme až k přepadové hraně vodopádu, kde pod převislou stěnou nás natažený fix traverzu odtahuje od kolmice vodopádu. Následuje vzestupná chodba, krátký horizont a dvě 30metrové šachty a jsme opět na vodní hladině, jednoho z nejhezčích míst v jeskyni, Aqualungu. Jedná se o asi 300m dlouhý vodní kaňon, místy s mělčí vodou, střídající se s volným lezením a nataženými traverzy nad hlubšími úseky. Na jeho konci musíme opět vylézt do fosilních částí jeskyně, které nás několika kratšími studnami přivádí až do hloubky -1000m, ke komfortnímu bivaku na upravené plošině v hlinitém svahu. Konečně po 25 hodinách lezení zahazujeme tisíckrát smýkané narvané transporťáky. Díky mírně zvýšenému stavu vody a neplánovanému vystrojování jsme lehce ve skluzu. Vaříme a rychle uléháme. Po 10 hodinách jsme opět na nohou, rychlá inventura věcí v bivaku, vaříme, bereme nejnutnější a vyrážíme směr koncový sifon. Asi 10 min. cesty od bivaku míjíme odbočku dalšího z vchodů do systému Korova. Dál pokračujeme ve fosilních chodbách s velkým množstvím sedimentů až k užšímu průlezu do dalších částí. Jeskyně zde zcela mění charakter. Chodby jsou tvořeny v nestabilních, popraskaných vápencích a změtí volných bloků a suti. Někde v těchto místech se stala smrtelná nehoda italského jeskyňáře, na kterého vypadl jeden z volných bloků. Máme to stále na paměti. Snažíme se zbytečně nezdržovat ve větších prostorách. Orientace je velmi náročná, ale velmi ji usnadňuje místní značení fábory a šipkami. Přesto v jednom úseku hůře značeném bloudíme asi půl hodiny. Tyto pasáže nás přivádí až do strmě ukloněné mohutné chodby, kde měříme první dvojici potápěčských lahví, zanechaných zde podzimní expedicí. Dále klesáme strmou chodbou s několika lanovými úseky a dvěma užšími průlezy až k prvnímu z koncových jezer. Boční chodbou se dostáváme do říční chodby, která asi po 100 metrech končí v druhém z jezer. V zadu nad jezerem je vidět ústí menší chodby. Je dosažitelná za pomocí lanového traverzu . Asi 50 metrů dlouhá chodba končí 10 metrovým slaněním a stojíme u koncového sifonu v hloubce -1198m.V rychlosti měříme čtveřici potápěčských láhví a vydáváme se na zpáteční cestu. Po 7 hodinách stojíme opět v bivaku -1000m. Balíme bivakovací materiál, trochu pojíme a vyrážíme na zpáteční cestu. Zpočátku jde vše hladce, ale po příchodu k šachtě Pozzo de la Finestra v -900m je zcela zjevné, že se vodní stav opět zvýšil. Vodě se nedá vyhnout! Po překonání a odstrojení šachty jsme kompletně promočení. Cesta zpět se výrazně zpomaluje. Všechny vodní pasáže, ale hlavně šachty jako Il Freezer a Kugy, jsou pořádnou koupelí. Snažíme se vodě co možná nejvíc vyhýbat, ale místy to není možné. Jsme tak zmáčení, že ani při výstupu lanovými úseky nejsme schopni se zahřát. Po 17 hodinách vodních koupelí a mrznutí pod přepínkami konečně dorážíme do bivaku -620m. Vaříme a rychle uléháme. Regenerace v zavlhlých spacácích není nejlepší. Po 8 hodinách jakž takž spánku balíme, rychle nasoukat do promočených věcí a vyrážíme směr povrch. Čas je neúprosný a tušíme problémy. Po překonání posledních zbytků horizontálních partií ihned za bivakem se dostáváme pod vertikální částí. I když je nám jasné, že nás to ještě více zpomalí, rozhodujeme se pro větší bezpečnost výstupu dostrojovat vynechaná kotvení. Cestou zpět první z nás dostrojuje z odstrojeného materiálu ze spodních částí všechny volné kotvení a poslední je následně ruší.
Nabíráme další časovou ztrátu. Pomalu ukrajujeme metr za metrem. Nad P 170 asi v hloubce -350m, potkáváme dvojici slovinských záchranářů, kteří jako průzkumně družstvo měli za úkol zjistit situaci v podzemí. Po krátkém vysvětlení situace pokračujeme všichni ve výstupu. Okolo 4 hodiny ranní je poslední z nás venku. Na povrchu nás čeká již v polospánku pětice slovinských záchranářů se základní výzbrojí a komunikační technikou, kterou alarmovali naši kolegové po neohlášení se v domluvený čas. Ještě v noci okolo 24:00 hod. po vylezení prvního ze záchranářů byla situace nahlášena do řídícího centra v Bovci. Na pár hodin uléháme. Ráno telefonicky potvrzujeme naši situaci na policii v Bovci a našim kolegům. Pro nepřízeň počasí nemůže pro záchranáře přiletět vrtulník a tak společně scházíme dolů do Bovce vyřídit náležité formality. Asi v 16:00 hod. je akce ukončena a my se po krátkém odpočinku vydáváme směr domov.

Závěrem:
Objektivní problémy s vystrojením jeskyně v kombinaci zvýšeného vodního stavu v jeskyni způsobeného silnou bouřkou v průběhu našeho pobytu pod zemí, způsobily zpoždění našeho družstva. Akce slovinských záchranářů měla spíše pátrací charakter, nedošlo k rozběhnutí se záchranné akce. Děkujeme všem slovinským záchranářům JRS, kteří se akce účastnili i našim přátelům ze SZS ČSS, kteří byli připraveni přijet na pomoc v případě potřeby.

Kolik je dvakrát dva? (ochrana proti spamu):

Vložit komentář
Jméno:  (přihlášení uživatelé vyplňovat nemusí; vaše IP nebude zobrazena, pokud jste přihlášeni)
E-mail:
Komentář:
   
 franci musil   (IP proxy: 194.108.139.238 - 194.108.139.238)01.07.2007, 16:32
Bylo v silách vedení ČSS vydat prohlášení (jakékoliv) dříve, neb o situaci věděli už ve středu od rána.... Spousta lidí má mezi příbuznými i jeskyňáře.
 Synovec   (IP proxy: 160.218.129.172 - ip-160-218-129-172.eurotel.cz)01.07.2007, 13:54
http://zpravy.idnes.cz/slovinci-vytahli-ceske-jeskynare-z-tisicimetrove-propasti-pq0-/zahranicni.asp?c=A070614_112029_zahranicni_miz - ani mě nepřekvapuje, že z toho média zase udělaly drama jako obvykle. Já nevím, vydává ČSS k takovým záležitostem vůbec oficiální tiskové zprávy? Nějak nechápu, že to ten slovutný pan novinář řešil s velvyslanectvím, mluvčím hasičů, ale ne s ČSS...
 Miquel   (IP proxy: 217.11.255.74 - ea-hotel-manes.cust.casablanca.cz)29.06.2007, 19:51
Pro účastníky akce v jame Crnelsko Brezno: sledoval jsem s napětím vývoj situace a přiznám se že se mi vybavily některé příhody v této díře tak barvitě jako bych cítil tu chladnou vodu v Sale Kugy pršet za krk, tu u počítače. Doufám, že pokračující explorace v sifonech osvětlí další pokračování jeskyně... tím pádem mají všechny sestupy smysl i když zde může dojít k podobným situacím... V týhle díře se to může přihodit každému, že nabere nějaké to zpoždění :o) Akci ZDAR Majk
 Spider   (IP proxy: 88.101.218.107 - 107.218.broadband6.iol.cz)29.06.2007, 13:47
Jde-li o banální ošetření pak to je jak píše Jana. Je-li částka dílčí a součástí nějaké větší položky pak není problém.
 Jana   (IP proxy: 84.242.66.23 - static-84-242-66-23.net.upcbroadband.cz)29.06.2007, 13:45
Kouknu v Po do papiru,...
 Tomáš Roth   (IP proxy: 217.69.98.82 - 217.69.98.82)29.06.2007, 12:53
Myslím, že tato nebo podobná suma se počítá jako spoluúčast při lékařském ošetření, lécích a podobně, ale na záchrannou akci by spoluúčast být neměla. Tak nějak si to pamatuju....rád se dovím informace od někoho, kdo má AV smlouvu v hlavě. Díky
 Jana   (IP proxy: 84.242.66.23 - static-84-242-66-23.net.upcbroadband.cz)29.06.2007, 12:35
Ahojte,

AV hradi skody az od 70 euro, pokud se nepletu.
 Tomáš Roth   (IP proxy: 217.69.98.82 - 217.69.98.82)29.06.2007, 10:24
OK, díky za informace:-) Je dobré tohle vědět!
 Spider   (IP proxy: 88.101.218.107 - 107.218.broadband6.iol.cz)29.06.2007, 10:14
Zdar, vkládám se do ropzhovoru. Tome tehdy těch 50 EUR by ti pojišťovna samo sebou uhradila. Pravdu máš, že ohlašovací povinnost vyjímečné události je 14 dnů, ale pozor ne po vzniku události, ale po návratu domů z akce!!! Ve světě je to individuální. V západních zemích stačí čís.pojistky a daná záchranka si vše řeší napřímo s AV. Od nás na východ je vše na bedrech postiženého!!! Ihned po návratu musí absolvovat vše s tím spojené. Nicméně platí, že AV je v platnosti po celém světě. U nás jsi ze zákona pojištěn! Takže u nás je to zbytečné.
 Tomáš Roth   (IP proxy: 217.69.98.82 - 217.69.98.82)29.06.2007, 09:36
Ahoj Knaku! Mám jednu neveselou zkušenost se Slovenskou soukromou horskou službou, která mě svážela ze svahu ve Spálené dolině. V nemocnici jsem se ptal, co mám komu případně hradit. Nic nevěděli. Pak mi za dva měsíce od Horské služby došla faktůrka + rovnou výhružka pro neplatiče:-( Tehdy to byla částka 50 euro, tak jsem nad tím mávl rukou a už jsem to nechtěl zpětně zkoušet na AV, jestli by to proplatili. Tam se musí totiž ty události nahlásit do 14ti dnů. Pokud by ale Slovincům stačili jen čísla pojistek a oni si to s pojišťovnou vyúčtovali (vrtulník a podobné), tak by to bylo od nich profesionální! čau Tom :-)
 knak   (IP proxy: 89.176.76.239 - ip-89-176-76-239.net.upcbroadband.cz)29.06.2007, 08:05
Čau Tome, čísla pojistek jsme jim tam nechávali, ale přesně nevíme, zda je použijí na krytí nějakých výloh s tím spojených. Možná ten let vrtulníku se Slovinskými záchranáři ke vchodu. Důležité je, při každé podobné akci pojištění nepodceňovat a uzavřít si je. AV je osvědčená varianta pojištění pro speleologické aktivity.Čau Knak
 Tomáš Roth   (IP proxy: 217.69.98.82 - 217.69.98.82)28.06.2007, 20:43
Ahoj Knaku a borci! Jsem rád, že jste vpořádku vylezli!
Zajímalo by mě jestli jste nemuseli řešit přes Alpenverein nějaké poplatky za začátek záchranné akce. Nebo to brali Slovinci jako bezplatnou rekognoskaci terénu? Dík za odpověď.
Zdraví Tom
Technický kontakt: admin (zavináč) speleo (tečka) cz
Valid XHTML 1.0! Valid CSS!