Hlavní menu

Menu sekce Speleo.cz

Levý sloupec

Speleologické muzeum a vyvěračka Fontaine de Vaucluse (jižní Francie)

29.7.2005 | P. Polák | Zprávy odjinud

Autor: I. Vícha

Při cestování po jižní Francii jsem měl možnost navštívit speleologické muzeum ve vesnici Fontaine de Vaucluse, která leží jen několik set metrů od mohutné vyvěračky řeky Sorgue. Na základě své zkušenosti doporučuji všem, kteří budou projíždět oblastí Provence anebo podél Azurového pobřeží, aby si tuto lokalitu rozhodně nenechali ujít (nachází se cca 100 km severně od mořského pobřeží u Marseille a cca 30 km východně od bývalého papežského sídla Avignonu).

Muzeum bylo vybudováno na počest významného francouzského speleologa Norberta Castereta, který zemřel v r. 1987. V úvodním klasicky pojatém výstavním sále můžete poznat historii a metodiku výzkumů vyvěračky řeky Sorgue (je zde nastíněna hydrogeologie oblasti, vysvětleny barvicí pokusy, objasněny principy hloubkového potápění, vystaveny originály dálkově řízených miniponorek - prostě spousta zajímavých věcí pro všechny, kdo se u nás zajímají třeba o výzkum Hranické propasti). Za zmínku stojí i rozsáhlá fotodokumentace z výzkumných akcí - především mne zaujaly hloubkové ponory v naší zemi velmi populárního potápěče a oceánografa Jacquese-Yvese Cousteaua a jeho týmu z lodi Calypso ze 40. a 50. let 20. století. V další části muzea návštěvníci procházejí rozsáhlými umělými jeskyněmi, kde jsou na malé ploše nahuštěny nejrůznější formy krasových jevů, jejichž vznik je vysvětlen průvodcem (propast, komín, podzemní řeka, sintrová jezírka, sedimenty, krápníková výzdoba atd. atd.). V jedné z umělých jeskyní se nachází rekonstrukce známých prehistorických skalních maleb a prezentace podzemní fauny. Následuje sál věnovaný problematice osídlení jeskyní člověkem, kde jsou vystaveny různé archeologické nálezy (zde mne zaujala kopie naší Věstonické Venuše). Na závěr celé expozice je vystavena naprosto unikátní sbírka 400 krápníků různých tvarů, které během padesáti let své speleologické činnosti nashromáždil a poté muzeu odkázal Norbert Casteret.



Prohlídka muzea je možná pouze s průvodcem a úplně vše je bohužel pouze ve francouzštině. Průvodce je však vždy aktivní speleolog z místní organizace a pokud projevíte dostatečné nadšení pro jeskyně (což není problém), po vytrvalém a dlouhém přesvědčování s vámi nakonec bude ochoten mluvit anglicky, prodá vám vstupenku se slevou (dostal jsem nakonec dětský lístek) a dokonce vám nabídne, zda se po skončení pracovní doby s ním nechcete jít podívat do opravdových jeskyní, že by vám půjčil nějakou výstroj... Muzeum stojí přímo na břehu ponorné řeky Sorgue a jen pár metrů proti proudu je jeden z jejich vedlejších vývěrů, který pohání obrovské dřevěné kolo vodního mlýna na výrobu ručního papíru. Prohlídka mlýna a celého procesu výroby ručního papíru je zdarma. Na protější straně řeky je muzeum italského básníka Francesca Petrarky, který ve Fontaine de Vaucluse pobýval v letech 1337-1353 a inspirován prostředím tajemné vyvěračky řeky Sorgue zde napsal známé Sonety Lauře. Nad Petrarkovým muzeem se tyčí vysoká skála se zříceninou hradu z XI. století, ze které je pěkný výhled do širokého okolí. Pokud se vydáme proti proudu řeky Sorgue, povšimneme si několika mohutných vedlejších vývěrů, načež se dostaneme k již suché části koryta, vyplněné obrovskými balvany. Před námi se tyčí více jak 300 m vysoká skalní stěna, pod kterou je široce otevřená asi 25 m hluboká propast s jezírkem na dně, fíkovníkem vyrůstajícím ze skalní stěny a podivným vodočtem vytesaným do stěny propasti. To je hlavní vývěr řeky Sorgue - předmět mnoha tajuplných bájí, místo archeologických objevů a především místo snů mnoha speleopotápěčů. Hydrogeologie vyvěračky není zatím zcela objasněna a je předmětem neustálého zkoumání. Za normálního stavu voda vytéká jen několika vedlejšími vývěry níže po proudu řeky Sorgue (nejníže položený je u mlýna a speleologického muzea), avšak až třetinu dní v roce se objevuje ohromující přírodní divadlo: voda z jezírka na dně propasti vystoupá až k jejímu okraji (kde obvykle posedávají turisté a jedí svačiny), přeteče a valí se mohutným proudem balvanitým korytem dolů k mlýnu, speleologickému muzeu a k vesnici, přičemž průtok vody v korytě kolísá od 4 m3/s až po 85 m3/s (!).



Měření hladiny vody v propasti má dlouhou tradici. Na základě zmínky v jednom z dopisů básníka Francesca Petrarky je zřejmé, že již ve 14. století byla měřena výška hladiny jezírka v propasti od fíkovníku, rostoucího v puklině ve stěně propasti (je tam dodnes, ale jistě již jiný exemplář). Sledování mělo zřejmě význam pro provoz četných mlýnů na řece Sorgue (několik zachovalých mlýnů můžete dodnes vidět v krásném městečku L'Isle sur la Sorgue asi 10 km po proudu řeky, kam se dá z Fontaine de Vaucluse dojet autem anebo na půjčeném kajaku či kanoi - plavba je nenáročná, řeka je dále od vyvěračky již zcela klidná). V roce 1683 navštívil vyvěračku papežův legát Nicolini, který nechal vytesat ve stěně propasti v hloubce 17 m pod fíkovníkem kříž a latinský nápis. V roce 1869 byl od stanovené "nulové" hladiny jezírka nainstalován 25 m vysoký vodočet, dodnes zvaný Sorgometr. V roce 1967 klesla hladina jezírka pod hodnotu nula, proto byla na Sorgometr přidána další stupnice do záporných hodnot od nulové hladiny. Historie potápěčských průzkumů vyvěračky Sorgue je následující: první ponor byl uskutečněn v r. 1869 při instalaci Sorgometru, a to do hloubky -6 m. V r. 1878 bylo proniknuto do hloubky -23 m. V roce 1946 se J.-Y. Cousteau ponořil do hloubky -46 m. V letech 1955-1957 se sem vrátil s týmem potápěčů z lodi Calypso, ponořili se do hloubky -80 m a objevili v hlubkách -36 m, -51 m a -80 m tři horizontální chodby, které přivádějí vodu z propasti k vedlejším vývěrům Sorgue níže po proudu. V roce 1967 byl zahájen průzkum pomocí dálkově řízených miniponorek - Télénaute byla zkonstruována pro hloubku až 350 m, ale dosáhla pouze hloubky -106 m z důvodu značného zakalení vody. Osmdesátá léta byla ve znamení hloubkových rekordů potápěčů. V r. 1981 se ponořil Claude Touloumdjian do hloubky -153 m. V roce 1983 dosáhl Jochen Hasenmayer během devítihodinového ponoru světového hloubkového rekordu -205 m. V tomtéž roce se miniponorka Sorgonaute ponořila do -245 m a v roce 1985 dosáhla miniponorka Modexa písčitého dna propasti v hloubce -308 m od nulového bodu Sorgometru. Kudy však přitéká podzemní tok řeky Sorgue do propasti, není dodnes jasné. V roce 1996 byla v rámci operace Spélénaute objevena rozměrná kaverna ve stěně propasti v hloubce -174 m. V roce 2001 objevili v propasti potápěči velký poklad bronzových, stříbrných a zlatých římských mincí z 2.-4. století.



Podrobnější informace o vyvěračce řeky Sorgue i o celé přilehlé krasové oblasti lze získat v místním speleologickém muzeu, kde lze zakoupit i videokazety s filmy o výzkumu vyvěračky (bohužel jen ve francouzštině). Návštěvu Fontaine de Vaucluse mohu všem jedině doporučit - zvláště vhodná je i pro ty speleology, jejichž rodinní příslušníci nemají sebemenší zájem se na dovolené zabývat jeskyněmi. V takových případech je v oblasti spousta možností, kam je můžete "odložit" - na pláž u moře, do historických měst s řadou památek (Arles, Nimes, Avignon, Orange, akvadukt Pont du Gard), do přírodní rezervace Camargue, nebo si mohou sjet na půjčeném kajaku či kanoi řeku Sorgue či kaňon nepříliš vzdálené řeky Ardeche.

(fotografie jsou publikovány se svolením Société Spéléologique de Fontaine de Vaucluse)

Kolik je dvakrát dva? (ochrana proti spamu):

Vložit komentář
Jméno:  (přihlášení uživatelé vyplňovat nemusí; vaše IP nebude zobrazena, pokud jste přihlášeni)
E-mail:
Komentář:
   
Technický kontakt: admin (zavináč) speleo (tečka) cz
Valid XHTML 1.0! Valid CSS!