Hlavní menu

Menu sekce ČSS

Levý sloupec

Uvolňovací uzel - "Housenka"

10.9.2006 | P. Polák | Speleologická záchranná služba ČSS

Autor: Mojmír Záviška

Při používání uvolňovacích uzlů, zveřejněných v různých publikacích, jsme se při cvičení SZS potýkali s jejich určitou nedokonalostí: pokud je použijete například k deviaci nosítek, pak při uvolňování uzlů a při postupném prodloužení deviace může dojít i k úplnému zrušení této deviace (následkem vypadnutí smyce z horní karabiny) namísto pouhého jejího prodloužení. Vzhledem k tomu, že možnost plynule uvolnit deviaci a bezpečně ji prodloužit umožní jak v běžném speleoalpinismu, tak i v SZS vyřešit mnohý problém, nezbývalo nic jiného, než si takový uzel vymyslet a vyzkoušet.
Pro lepší orientaci nejdříve uvedu starou variantu uvolňovacího uzlu (publikováno v Speleoalpinismu R.Matýsek).



Postup vázání je zcela zřejmý z obrázku. Oviny nosné části vazby je třeba důkladně utahovat, jejich zajištění karabinou je na straně kotvicího bodu,v druhé variantě pak závěrečným provlečením ohybu středem nosné části a zajištěním konce uvázáním přezky, která nám pak ulehčí uvolnění uzlu. Používáme nepříliš široký, ale vysoce kvalitních popruh s pevností odpovídající lanům. Pokud chceme vazbu pod zatížením uvolnit, odepneme pojistnou karabinu nebo uvolníme přezku a zrušíme poslední závit procházející vnitřkem nosné části uzlu. Opatrným odvíjením jednotlivých závitů začne popruh prokluzovat a zátěž klesá.

Nová varianta "housenky" se liší v tom, že do kotvicího bodu umístíme dvě karabiny vedle sebe. Do jedné propneme smyčku, v níž již máme zapnutou další karabinu (v případě deviace je možné soustavu doplnit o kladku), a tím docílíme, že v případě úplného uvolnění uzlu se nám jeho celá konstrukce nerozpadne.

délka použité smyčky 70 cm

Potom horní konec smyčky protáhneme druhou karabinou v kotvicím bodě.



Následně postupujeme stejně jako při staré variantě tohoto uzlu a těsnými závity omotáváme její nosnou část až nad spodní karabinu. Před zajištěním pomocí karabiny je dobré konec smyce protáhnout středem nosné části smyce a zajistit.

délka použité smyčky 75 cm délka použité smyčky 75 cm

V případě, že použijeme delší smyci, můžeme závity dělat postupně dolů a nahoru, dokud nedostaneme volný konec popruhu k jedné z karabin, kde jej zajistíme pomocí další karabiny.



Používání tohoto uzlu není jednoduché, proto doporučuji důkladně jej nacvičit a vyzkoušet. Taktéž je třeba si uvědomit, že při samovolném rychlém uvolnění této varianty sice nedojde k rozpadnutí uzlu, ale může naproti tomu dojít k velmi velké rázové síle na celou soustavu. V případě, že použijeme namísto uzavřené ploché smyce smyčku lanovou, postupujeme stejně, ovšem většinou tření v laně je menší než v popruhové smyci a je přímo závislé na jeho průměru, tedy nosnost celé soustavy je tím do jisté míry snížena. Při volbě materiálu na tento uzel musíme počítat s tím, že celý uzel má takovou nosnost, jako jeho nejslabší součást.

Kolik je dvakrát dva? (ochrana proti spamu):

Vložit komentář
Jméno:  (přihlášení uživatelé vyplňovat nemusí; vaše IP nebude zobrazena, pokud jste přihlášeni)
E-mail:
Komentář:
   
 Mario   (IP proxy: 89.125.193.210 - 89-125-193-210.dhcp-ripwave.irishbroadband.ie)14.03.2008, 19:00
tak to je fakt husty
 Karel Kocourek03.12.2006, 22:31
Mates má pravdu v tom, že uzel asi nemá zdaleka tolik uplatnění, jako klasická "housenka", "vánočka" atd. Typické použití takových uzlů je:
a) při tahání nosítek v místě deviace nebo hranové kladky (náhrada "pulleymana"), kde se dopředu počítá s navolněním v okamžiku míjení nosítek
b) v kotveních kladkostroje, pokud je jej třeba nouzově povolit (zatím u nás nepříliš používaná praxe, ale ve chvíli, kdy dojde k zaseknutí břemene o nějakou překážku, je jinak nutné dál zvyšovat sílu v kladkostroji, aby se mohl odblokovat palec samoblokující kladky)
c) při vyprošťování z visu na laně, pokud jsou pod postiženým nezrušitelné přepínky, je asi nejlepší možnost nahradit ocas takovouto navolnitelnou "expreskou" (to se taky málokdy používá a ani necvičí).
Z toho pro body a) a c) je jednoznačně lepší použít standardní systém, který se rozpadne, protože zde hrozí nebezpečí, že se při manipulaci na navolněnou smyčku zapomene a po chvíli tahání/slaňování jsme ve stejné situaci, jako před tím. Bod b) by možná bylo lepší provádět s tímhle novým systémem, protože navolnění by se zpravidla provedlo jenom o krátký úsek, uzel opět zajistil a tahalo dál, a pak vzniká nebezpečí, že to bude prováděno ve spěchu a chybně. Tedy je zde možnost, jak dosáhnout vyšší bezpečnosti.

Jinak, já v poslední době začínám mít pocit, že nejjednodušší je nejlepší, a tady u těch uzlů je často zbytečné zdržení při odmotávání mnohočetných závitů. Kdyby se na jedné z karabin vytvořila poloviční lodní smyčka a ta zajistila standardním způsobem, tak to umí v podstatě každý, kdo se pomocí tohoto uzlu učil jistit, navolňuje se velmi rychle a pokud je to třeba, lze volný konec pomocného popruhu či lana k něčemu přivázat, protože při navolňování se nemusí obhazovat okolo lana. To by se týkalo bodu a), protože ten, kdo vystrojuje stupeň k tahání, připraví snadno vše nam místě rovnou do kotvení. K bodu b) a c) má "housenka" jednu základní přednost, že navolnitelnou "expresku" je možné nosit trvale připravenou, je totiž celkem kompaktní.
 Čvachta24.11.2006, 20:31
Mates má pravdu, nový uzel mi přijde jako plýtvání materiálem.
 Mates OV16.10.2006, 02:10
Standardní povolovací "vánočka" se používá hlavně tam, kde potřebuji plné uvolnění tohoto spoje (např. uvolnění zatížených nosítek při spouštění). Pro případ částečného povolení deviace je mnohem jednodušší varianta s PLS (stačí jedna karabina a přiměřeně dlouhá smyčka). Navržená aplikace je zajímavá, avšak "přemateriálovaná".

K samovolnému uvolnění uzlu může dojít jen v případě, že ho autor neumí správně uvázát. Protože tyto uzly používají hlavně záchranáři, lze u nich předpokládat vysokou odbornost.
Technický kontakt: admin (zavináč) speleo (tečka) cz
Valid XHTML 1.0! Valid CSS!